1. narozeniny

12. února 2014 v 13:33 | Shaymin |  Co si myslím o...
Děcká! Už mám rok! Teda - můj blog má rok. Shaymin má rok. No, dnes už rok a 2 dny. Mám se trochu ohlédnout? Můžu to zkusit. Udělám to formou rozhovoru. Shaymin se Shaymin. To koukáte, co?


Ehm, Shaymin, abys věděla, jsem tvá velká obdivovatelka.
Ale děkuju. To není pravda.

Ale jo, jo. Fakt.
No, když na to tak trváš, nebudu ti to vyvracet. Autogramy dávám po rozhovoru.

Má první otázka bude taková klasická. Proč sis založila blog?
Jedno slovo. Neros - tam, kde končí duha. Dovedl mě k tvůrčímu psaní. Líbily se mu mé povídky, které měly jepičí život. Vznikly a svůj boom si zažily během jediného workshopu na táboře, které Neros míval. A pak jednoho dne dojel do Zlína. Při této návštěvě se mě vyptával na mé psaní a doporučil mi založení blogu. Ták jsem to tak udělala. Tak!

Hmm, zajímavé. O čem byla tvá první povídka?
Povídka? Já jsem šla rovnou do knihy. To jsem byla cca v páté třídě - období knížek Jacqueline Wilsonové. Byla jsem jí strašně ovlivněná a řekla jsem si, že taky někdy něco napíšu. Koupila jsem si deník s pevnými deskami a přemýšlela. Má kniha měla být o dvojčatech, z nichž byla jedna šedá myška, která se měla dát dohromady s novým klukem v sousedství, a ta druhá měla otěhotnět se svým dlouholetým přítelem. Ti chtěli pak utéct. A to jim bylo 15. Avšak nedopsala jsem to. Dneska nad tím kroutím hlavou, ale zároveň si říkám, že by si to mohli nějací producenti z Argentiny odkoupit.

Co říkáš na tvé psaní teď? Nějaký pokrok?
Ani nevím. Nějaký pokrok tu možná je, ale mé nadšení opadá. Už bych svůj blog nezařadila do literárního. Nejen, že se množství článků zmenšilo, ale jejich kvalita a zaměření se odchyluje od původního cíle. Ani nemám nápady. Ale pokusím se chytnout druhý dech.

Uvažovala jsi někdy o založení dalšího blogu?
Poslední dobou možná trochu. Líbí se mi blogy s DIY atd., ale vím, že bych do toho sama nešla. Po nějaké chvíli by mě to bez podpory opustilo. Navíc je to klišé. Je to všude. A já v sobě musím mít kousek originality. Tudíž, najdete-li blog tohoto typu s něčím zvláštním, co praští do oka, možná za tím najdete Shaymin.

A co tvá návštěvnost? Co na to říkáš?
Trochu menší, než bych si přála. Ocenila bych více návštěvníků. Jak už stálých, tak jen zbloudilých. Ale já to chápu. Moc se nesnažím si dělat reklamu. Blogy, co mají stránku na FB, nebo se přihlásí na rozhovor atd., u mě trochu klesají. Vnucují se. A to já nechci. Já si raději počkám, když si mě někdo najde v koutě, zvykne si na to, že nemám pravidelný nával článků, a sem tam ke mně přijde na návštěvu. A taková jsem i v životě. Nevnucuju se.

Ví o tvém blogu někdo z okolí?
Jo, pár lidí. Někteří mí přátelé, sestry, Droběna. Ale tito na něj nechodí. Nejčastěji sem zavítají kamarádi - blogeři. Arthur, Van Filuta. Díky, holky.

Hmm, tak děkuji za rozhovor. Přeji spustu dalších článků a větší návtěvnost.
Díky, díky. Měj se!

Teda. Byla to docela sranda. Hehe. Hlavně to vymýšlení otázek. Btw. nechcete mi někdo upéct dort?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arthur Arthur | E-mail | Web | 13. února 2014 v 17:01 | Reagovat

Ale tak jistě, že chci dort! Když to tak bezostyšně nabízíš! A další autogram! Na čelo, abych potom mohla lidi zdravit bouchancem hlavy do jejich břicha, či jiné podepsané části.
Přeji vše nejlepší! V pátek oslavíme!
Myslím, že se přestěhuju do Argentiny a tvá práva odkoupím. Zní to totiž šíleně. :D

2 Yima Yima | E-mail | Web | 16. února 2014 v 23:08 | Reagovat

VŠECHNO NEJLEPŠÍ!
Já už mám rozhovor sama se sebou dlouho rozepsaný. Vždycky ho ale smažu a, no... a nic. :D
Počkat, takže já u tebe klesám? :(

3 Shaymin Shaymin | Web | 17. února 2014 v 20:07 | Reagovat

[2]: No ták, Yim. Ty máš tak vysoké skóre, že tě absolutně nic nemůže ohrozit. :-P :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama