Fanfiction - Hotarubi no Mori e

14. dubna 2013 v 3:38 | Shaymin |  Mé pisátka
Jdu to vyzkoušet. Poprvé. Poprvé, co napíšu fanfiction. Poprvé, co píšu ve 2:20 (možná to dopíšu později). Poprvé, co píšu za nepříjemných podmínek: bolest břicha, oslepující notebook, nějaký dokument o katastrofách v pozadí. Téma pro fanfiction jsem si vybrala film Hotarubi no Mori e. Není moc dlouhý, ale za to vás vezme za srdce. Já jsem se u něj i rozbrečela. Takže pokud nejste Čmoud, který vedle mě sedí a čte mi přes rameno (on tvrdí, že přes loket), rozbrečíte se taky. Důvod, proč píšu zrovna k tomuto filmu je ten, že jsem se nějak nemohla smířit s Ginovou smrtí. Tak uvidíme, jak to nakonec vymyslím. Jsem dost zvědavá.



Les šuměl. Smích duchů se nesl směrem k nám a já cítila jen dotek hedvábného šátku a jeho křehkost. Křehkost, kterou jsem nenáviděla. Jak ráda bych jej objala. Políbila.
,,Dnešek... Dnešní festival jsem si velmi užil, Hotaru."
Usmála jsem se na něj a snažila se tak překrýt svou nenávist a starost. Ovšem - znal mě dobře a lehce mou hru prokoukl.
,,Hotaru? Co tě trápí?"
,,Gine. Je toho tolik. Víš, asi bych neměla, ale... Já... Já jsem se do tebe zamilovala a vím, že mě pošleš domů, že to nemá budoucnost, protože bych si zničila život. Byla bych stará a ty bys měl stále mladou tvář... a..."
,,Hotaru..."
Šátek se utáhl ještě těsněji. Ruce byly blíže. ,,Hotaru..."
Ucukla jsem rukou, protože jsem věděla, co by se mohlo stát. ,,A vím, že má láska, touha, má lidskost by tě mohla zabít, ale já nevím, co s tím dělat, Gine." Začala jsem vidět rozmazaně. To ty slzy. Pomalu stekly a já viděla opět ostřeji. Lehce polknul a pomalu nasál letní vzduch.
,,Miluji tě, Hotaru."
Prudce jsem trhla hlavou. Cože? Ne, to neměl říct. Měl říct, že to není možné, protože bychom nemohli být spolu, já bych se z toho vyležela a byla bych v pohodě. Ale toto? Vše ve mně pěnilo. Srdce se zrychlilo a mé myšlenky byly jako ohňostroje.
,,Miluji tě." Ne, Gine. Komplikuješ to. Ale... Je to to, co chtělo mé srdce slyšet.
,,I... I já, Gine."
Zastavil se a otočil ke mne. Bože, co chce dělat? Zvedl mou ruku pomocí hedvábí, které nás poutalo k sobě. A teď, Gine?
,,Chci to risknout."
,,Cože? Ne, Gine, to ti nedovolím!"
,,Udělám to. Ty to chceš, já to chci a dle tvého výrazu usuzuji, že to pak bude jednodušší..."
,,Ne, Gine!! Ginee..." Přitáhl si mě a já už jsem instinktivně dala ruce na jeho hruď v domnění, že se ten dotek nebude "počítat" a zůstane zde se mnou. Ale při doteku jeho křehké kůže jsem i uvědomila, že to nemůžeme vzít zpět a vrhla jsem se mu do náruče. Gine, ty blázne...
Jeden dotek, jedno obejmutí, jedna chvíle. Dlouhá chvíle. Delší, než jsem čekala.
Bála jsem se, co bude. Otevřela jsem oči. Stále jsem jej svírala a viděla jeho oblek. Cítila jsem dotek jeho brady na zátylku a vůni bílého čaje. Slyšela jsem jeho dech. ,,Gine?"
Gin mlčel. Odtáhla jsem se od něj, abych se mu mohla podívat do tváře. Vytřeštěné oči prozrazovaly zmatenost, úlevu a překvapení. ,,Gine?"
,,Ne... Nechápu... Nevím, co to má znamenat." Pustil se mne, pohlédl mi do tváře a usmál se: ,,Duchové, Hotarubi, duchové... Usmáli se na mě. Na nás. Chtějí dále psát naši budoucnost."
,,Jak to víš? Jak to můžeš takhle říct?"
,,Nevím a nemůžu říci s naprostým přesvědčením, ale napadá tě snad něco jiného?"
Měl pravdu. Duchové mě varovali, vyhrožovali, ale to vše, protože mne testovali a teď... Teď může Gin žít normální život. Díky mně kouzlo udržující jej při životě zesílilo. Děkuji, mocní duchové.
,,Pojď, Hotaru." Nabídl mi ruku. Radost a úleva v jeho očích mnou prostoupila a já mu podala svou. Lehké šimrání, dotek křehké kůže a vůně bílého čaje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Arthur Arthur | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 4:06 | Reagovat

To je náderné. Krásný film a ječtě krásnější povídka. Jo.. Kdyby to bylo takhle skončilo, tak by to bylo boží! To teda jo!

2 trilianflower trilianflower | 14. dubna 2013 v 21:05 | Reagovat

Shaymin klobouk dolů, je to nádherně napsané, taky jsem se u toho rozbrečela.

3 Shaymin Shaymin | Web | 14. dubna 2013 v 21:50 | Reagovat

[1]:

[2]:
Oh! Stop it you! Děkuji. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama